Podzim. Skoro dušičkový čas. Ráno bylo mokro, ale den byl bez deště i když nepříjemně foukalo (pokud jsme nebyli schovaní v lese). A ty barevné stromy….. Taky nás provázely červené muchomůrky. Kolem cest jich bylo nepočítaně. Zato dalších hub jen pomálu. I když se našla i nějaká bedla a taky krásný pravák
Ušli jsme lesem 11,5 km. V Janově si dali oběd, obsluha byla byla milá, s úsměvem..
Mne odvezlo auto a ostatní čekali na autobus a tak ještě něco v Janově obešli
Výlet se konal v pátek, v sobotu bychom se nikam nedostali. Cesta do Olešnice vedla přes Poličku a zpět přes Letovice. Jarmila se tu narodila a tak mohla všechny zasvěceně informovat. Byl krásný podzimní den, plný barevného listí a plný výhledů do krásného okolí.
Já jsem se nemohla zúčastnit, takže žádné fotky nemám. Ale na internetu jsem našla řadu informací
Začátkem srpna Olešničtí požehnali novou křížovou cestu, která má být mimo jiné obrazem místních dějin. Čtrnáct zastavení lemuje cestu od katolického hřbitova k rozhledně na Závrší.
Jednotlivá zastavení tvoří jednoduché trojboké betonové sloupky s horní zkosenou plochou. Sloupky jsou osazeny kovářskými prvky, a to plochým křížem s číslem zastavení a kovářskou plastikou s jednoduchým symbolem a reliéfem znázorňujícím konkrétní bolest.
„Samotná cesta, podél níž jsou zastavení umístěna, se zatáčí a klikatí – vyjadřuje tak podobnost s lidským životem, který bývá skrze bolesti často složitý. Křížová cesta končí symbolicky u rozhledny, aby bylo patrné, že překonané a odpuštěné bolesti dávají člověku možnost podívat se v životě dál a utrpení nahlížené z nadhledu nám může pomoci objevit jeho smysl,“
Zaujaly mne tyto informace, tak jsem je umístila i zde.
Nejnovější komentáře